Zimní bivak na Sněžce


Novější informace a rady/tipy jak v zimě bivakovat naleznete zde.

Před časem jsem tu psal, že na Sněžce už mi zbývá jen se v zimě vyspat. Po dlouhém odkládání konečně nastal vhodný okamžik, kdy byla chuť, zima a zároveň někdo podobně postižený, kdo do toho chtěl jít také – Syky. Po nedělním zkoušení sněžnic jsem rozhodl (i za Sykyho), že jsou sněžnice zbytečné. To se během výstupu z Pece nahoru ukázalo největším přehmatem téhle akce. Kromě několika málo vyfoukaných míst (vrchol Sněžky) se zde od neděle objevil místy až metr nového prašanu. Přestože jsme od stanice lanovky na Růžohorkách šli podle tyčí v neprošlapaném sněhu, občas se nám podařilo trefit zapadanou ušlapanou cestičku, takže jsme se bořili jen tak 20cm. To na svahu Sněžky už nic podobného nefungovalo – museli jsem se poprat s nafoukanými 50-100 cm sněhu. Občas došlo i na lezení po čtyřech a celý výstup, který celkem trval asi 3,5 hodiny, nám dal pořádně zabrat.
Nahoře bylo vcelku přijatelně (-9, žádná vichřice) a po nalezení vhodného závětrného místa na plošince za polskou boudou jsme o půl čtvrté rozbalili spacáky a karimatky a šli spát. Můj spacák (komfort -17, extrém -25) vcelku zafungoval, ale přesto jsem moc komfortně noc nestrávil. Do spacáku jsem vlezl jak jsem byl, jen jsem si sundal buty a bundu. Nohy byly úplně v pohodě (v to jsem nedoufal), ale díky mrazivému větru a nevhodné karimatce (samonafukovací; Sykyho setup s alumatkou a evazotkou se zdál být lepší) mě po těle moc teplo nebylo. Ruce, na které jsem trochu chabrus, jsem dokonce asi půl hodiny musel mít v rukavicích. Do východu slunce se mi povedlo asi na hodinku usnout, jinak jsem ten zbytek noci nad ránem strávil v takovém divném polospánku.

Parádní východ slunce s inverzí veškeré utrpení noci vynahradil. První fotky jsem udělal ze spacáku, pak mi to nedalo a vylezl jsem a šel se na tu nádheru podívat. Asi po půlhodině jsme se (po vyfocení se webkamerou na stanici lanovky) vydali ve vlastních stopách dolů. 
Co dál? Od loňska přemýšlím o několikanásobném výběhu na Sněžku s výsledným převýšením odpovídajícím Mount Everestu – tedy asi 10 krát Sněžka nahoru a dolů během jednoho dne. Vcelku ambiciozní akce, kterou bych si rád otestoval formu někdy v létě před Transrockies Run. Teď se ale chystám na zimní přeběh Krkonoš, který bych rád zvládnul během následujících dvou týdnu. A sněžnice si přece jen možná s sebou vezmu…
Dramatizaci této akce od Sykyho neleznete zde.
4 replies
  1. Bubla
    Bubla says:

    Ahoj,

    chystam se s kamaradem v zime na Snezku a chceme tam take prespat. Musim to mit nejak dohodnute s urady, nebo je tam spani povolene? Diky za odpoved. Jinak super clanek.

    Bubla

    Odpovědět
    • pavel
      pavel says:

      Ahoj, urady ti nic takoveho nepovoli. Nekde jsem zaslechl, ze pokud nestavis stan a nevaris/nerozdelavas ohen, nelze to formalne povazovat za taboreni/stanovani, takze by problem vzniknout nemel. Nicmene uz jsem tam mnohokrat videl lidi spat ve stanech.
      Samozrejmosti by mela byt 100% ohleduplnost k prirode a nezanechani jakychkoliv stop.
      Preju dobrou zabavu!

      Odpovědět
  2. Anonymous
    Anonymous says:

    Tak to je super, máte můj obdiv. Já plánuji nocovaní v únoru na našich nejvyšších vrcholech(Klínovec, Plechý, Praděd atd). Snad letos alespon jeden vrchol vyjde. Můj rekord je -28 va stanu. Tak at se daří. Ahoj Roman

    Odpovědět

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář: pavel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.