Iditarod Trail Invitational 2016 – ďábelská rychlost 8h po startu

Ďábelská rychlost! Čelo závodu se na 2.CP (Skwentna roadhouse, 135km) dostalo za 6 hodin, vloni to bylo 7 a půl (a v roce 2012 2 dny a 7 hodin!) Je to díky velmi rychlým podmínkám – málo sněhu a led. Tohle video je z jezera Flat Horn Lake na 45km, kam ještě dojedou někteří diváci a naposledy fotí závodníky. Na hladkém ledě slyšíte hroty na pneumatikách. Bez nich už poslední 3 roky téměř nikdo nejezdí. I s nimi však jde na ledě upadnout. Sám jsem si vloni pár hodin po startu na řece ostrouhal o hrubý led dlaň, pozdější 2. v pořadí si zlomil do pravého úhle prst (zpomalilo ho to jen na pár hodin, než se mu ho povedlo srovnat).
3 ze 4 bikerů vpředu jsou veteráni a minulí vítězové, takže žádné překvapení. Všichni jedou kratší závod na 350mil, takže pokud se cesta výrazně nezpomalí, rozhodně nebudou nikde spát ani déle odpočívat. První zastávky na CP byly jen nahlášení času In a Out, ty další už budou trochu delší (na doplnění jídla a vody). Připomínám že loňský čas a zároveň rekord je 1 den 18 hodin. Podmínky a tím i dynamika závodu se ale můžou zásadně změnit!
Těch pár co jedou závod na 1000mil volí konzervativnější tempo a pravděpodobně budou první noc alespoň chvíli odpočívat.
Jak jsem psal nahoře – to co jim dnes zabralo 6 hodin, může zabrat klidně i více než dva dny, tak jako v roce 2012. Na CP2 byli v tom okamžiku na na čele závodu před bikery chodci. Psal jsem o tom na blogu zde.

Odkaz na pokračování je dole pod obrázky.

Jedna ze skupinek závodníků na jezeře Flat Horn Lake:

Pokračování na další článek: Iditarod Trail Invitational 2016 – Po 13 hodinách na CP3 (195km)