Mé oblíbené (nejen) zimní filmy

Nabízím vám zde pro inspiraci pár filmů, které mě nějakým způsobem zaujali, inspirovali, nebo obojí dohromady – tak, že už jsem je viděl více než jednou. Pokud máte tipy na nějaké jiné zajímavé filmy, nenechte si je pro sebe a podělte se s ostatními (třeba dole v komentářích) – díky!

1. Werner Herzog je podle mě úžasný dokumentarista. Šťastní to lidé: rok v tajze (Happy People: A Year in the Taiga) je dokumentem o životě lovců kožešin uprostřed Sibiře. Asi by šlo polemizovat na tím, jak moc jsou šťastní, ale kus štěstí jim určitě závidět můžeme. Oficiální text: Navštívíme vesnici Bakhtia. Evropanům připomínají zdejší podmínky zimu, ale tady je jaro. Jsme totiž v srdci Sibiře. Nekonečná divočina kolem se nazývá tajga. Nevedou tu žádné silnice, ani železnice. Existují jen dva způsoby, jak se sem dostat: vrtulníkem nebo lodí. Řeka Jenisej je zamrzlá. Lodě se do Bakhtii dostanou jen během pár letních měsíců. Ve vesnici žije asi 300 obyvatel, většina se živí jako lovci kožešin.

Pokud vás tohle zaujme, můžete se podívat na další Herzogovy dokumenty – třeba Setkání na konci světa (Encounters at the End of the World) o životě vědců na Antarktidě můžu doporučit.

2. Heimo Korth je jedním z posledních lidí obývajících asi 19 milionů akrů aljašské nedotknuté přírody, spolu se svou manželkou Ednou, 300 km daleko od nejbližší civilizace v arktidském národním parku National Wildlife Refuge. Surviving Alone in Alaska: Heimo’s Arctic Refuge vykresluje život Heima a Edny během několikadenní návštěvy malého filmového štábu. Stále postavený záložní stan pro případ požáru srubu, zásoby schované před medvědy, lov, záliba ve sci-fi filmech, skutečný útok medvěda a mnoho dalšího. Heimo vás asi překvapí svou osobností – rozhodně není taková, jakou byste čekali u někoho, kdo se ve 20 letech rozhodl žít zcela izolován od lidí. Anglicky bez titulků.

3. Tohle je pastva pro oči (a mozky). Tenhle krátký film je asi nejlepší „reklama“ na bikerafting: Bikerafting Alaska’s Lost Coast: Yakutat to Glacier Bay – po medvědích stezkách, pak zcela bez stezek a po moři okolo ledovců.
Pozn.: Packraft je malý nafukovací člun, konstruovaný pro plavbu na divoké vodě ale i fjordech a mořských zálivech. Spolu se skládacími pádly ho je možný sbalit a přenášet v batohu, obvykle váží méně než 4 kg. Často je to kombinováno s (fat)bikingem: bikerafting – pokud to už dál na kole nejde (močály apod.) nebo je třeba překonat vodu, packraft se nafoukne, fatbike se (rozloží a) naloží a plaví se.
Na blogu autora videa (Mike Curiak) naleznete spoustu dalších videí a úžasných fotografií.

4. Příběh patří mezi horolezecké legendy. Ukazuje jednání a myšlení člověka na hranici smrti. Pád do ticha (Touching the Void) – info – je velmi syrový a autentiký popis události, které se staly dvěma mladým horolezcům v roce 1985 v Peru na svazích hory Siula Grande v peruánských Andách. Film o tom, že čím blíž je člověk blíže smrti, tím je schopnější udělat cokoliv pro přežití. Současně ukazuje na to, že činy, které člověk podnikne v bezprostředním ohrožení života daleko od pomoci a civilizace, lze jen těžko poměřovat našimi normálními standarty chování. Film je obhajobou jednoho z horolezců za to, co udělal – po návratu do civilace byl totiž některými obviněn z absolutně nepřijatelného chování. Anglicky bez titulků.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.