Iditarod Trail Invitational 2015

Jste tu poprvé? Pak je tohle to správné místo, kde se dozvíte, co mám v plánu!

Iditarod Trail Invitational
[nejdelší, nejtěžší a nejnebezpečnější zimní závod na světě]
Aljaška
1600km
1.3.2015 – 3/2015

O ZÁVODU
Iditarod Trail Invitational

Je označován jako poslední opravdový závod. Nonstop napříč Aljaškou v extrémních mrazech na kole, pěšky nebo na běžkách, absolutně bez podpory. Nejtěžší zimní závod na světě, který se jezdí, aby člověk přežil, ne aby vyhrál. 560km (pro nováčky) nebo 1600km napospas kruté aljašské zimě, jen s tím co si člověk sám veze. Závodníci si sami volí, kdy a kde odpočívají a kdy je bezpečné pokračovat, co si s sebou vezou a jak moc chtějí riskovat. Trasa není předepsána, povinné jsou jen zastávky v několika kontrolních bodech.

Filozofií je minimum podpory pro maximum zážitku. Závod, který není pro každého. Chyba ve špatný okamžik může mít cenu ztraceného prstu nebo života. Častokrát je jedinou možností záchrany záchrana sama sebe. Pro ty, co s tuto filozofií nesouhlasí, očekávají značenou trasu a více podpory, existuje spousta jiných závodů (citace webu závodu).

DSC_0834

Beat J. – účastník závodu: „Účast v tomto závodě dobře zvaž. Člověk, který není perfektně připraven, si může ublížit. Schopnost rychle a inteligentně reagovat v těch nejhorších podmínkách je nutností. Opravdu velmi malá chyba, která při normálním závodě nemusí znamenat ani odstoupení ze závodu, zde může znamenat ztrátu končetiny. Jsi za sebe plně odpovědný. Pokud se rozhodneš ze závodu odstoupit, můžeš mít před sebou 100 km v extrémním mrazu a podmínkách. Pomoc může dorazit za velmi dlouhou dobu, kdy už z tebe může být kostka ledu. Tvá nepřipravenost neohrožuje jen tebe, ale také ty, kteří se ti vyrazí pomoci – což pro ně může být nebezpečnou akcí. Pokud přesto chceš závod absolvovat, najdi si někoho, kdo ho již dokončil a nech si od něj poradit.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Příběh
Kouzlu závodu Iditarod Trail Invitational jsem podlehl v roce 2007, hned když jsem se o něm dozvěděl. Extrémní obtížnost a zdánlivá „nereálnost“ celé akce byly obrovskou výzvou a já začal snít o tom, že se na Aljašku jednou vypravím. Následující roky jsem se na závod důkladně připravoval – fyzicky, psychicky i technicky.

Až v roce 2012 jsem byl pořadateli vybrán a jako jeden z 50 závodníků jsem se postavil na start. Závod byl poznamenán mimořádnou nepřízní počasí. Díky sněhové bouři krátce po startu a přívalům sněhu jsme více než polovinu závodu kola tlačili a na trase jsme strávili dvojnásobnou dobu.

Většina závodníků vzdala, cíle jich dosáhlo jen 18 a tento rok se tak stal historicky nejnáročnějším. Při teplotách padajících -50°C jsem závod po 350 mílích a 6 dnech 18 hodinách a 8 minutách dokončil v Eskymácké vesnici McGrath na děleném druhém místě. Stal jsem se tak nejúspěšnějším nováčkem v historii závodu. Mé výprávění o závodu můžete číst zde.

Závod byl pro mě nejsilnějším životním zážitkem a stejně tak jako většina veteránů závodu jsem ihned po dojetí věděl, že se na Aljašku musím vrátit! Jakožto úspěšnému účastníkovi závodu na 350 mil mi byl umožněn start v závodu na 1000 mil (1600 km) s cílem v Nome (tedy po celé trase legendárního závodu psích spřežení Iditarod).

Untitled

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

24.2.2014 jsem se postavil na start závodu na 1000 mil. Průběh závodu poznamenal neobvyklý průběh zimy na Aljašce. Bojoval jsem s více než stovkou kilometrů hladkého ledu a úseky zcela bez sněhu (kořeny, kameny, hrbolatá tajga s obrovskými drny). Jednou z největších překážek byl brutální vítr na pobřeží Beringova moře v poslední třetině závodu. Některým závodníkům zde nezbylo než se desítky kilometrů vracet a čekat na lepší počasí.

Závod jsem po 12 dnech 21 hodinách a 34 minutách úspěšně dokončil a překonal tak 14 let starý rekord závodu (15 dnů) – stejně jako všech 5 prvních závodníků v cíli. Do cílového městečka Nome na okraji Beringova moře jsem po překonání 1000 mil (1600 km) dorazil na 4. místě.

IMG_0397

DSC_1069

Plán
1.3.2015 se opět postavím na start Iditarod Trail Invitational a to opět v závodu na 1000 mil (1600 km), na který je příhlášeno 11 závodníků (7 bikerů). Je to nejtěžší a nejnebezpečnější zimní závod na světě a za 14 let od vzniku závodu jej dokončilo pouze 42 závodníků. Čekají mě několika set kilometrové úseky bez jakékoliv civilizace a možností úkrytu nebo doplnění jídla, více než 200 km po zamrzlé řece Yukon, 80 km bez jakéhokoliv úkrytu po zamrzlém Beringově moři, únava, nedostatek spánku a permanentní stres z všudypřítomného nebezpečí, vlků a agresivních losů. To vše při teplotách, které mohou klesnout pod -50°C.

Vše, co potřebuji k přežití v Aljašské divočině, si povezu s sebou. Na trase je jen omezený počet míst, kde lze zásoby doplnit (tyto zásoby si předem připravím, na místo jsou dopraveny poštou – letecky, pokud to počasí umožní). V případě problémů si musím umět pomoci sám. Cíle bych měl dosáhnout za 15-25 dnů.

Více informací zde naleznete během pár dnů.
Za podporu děkuji mým partnerům!

5 replies
  1. míra
    míra says:

    Přeji hodně pevné vůle, sil, a štěstí.
    Můj respekt má každý kdo se pustí do něčeho zdánlivě tak zbytečného, ale při tom pro něj tak důležitého a krásného.
    DOJEĎ!!!

    Odpovědět

Trackbacks & Pingbacks

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.