Odpařovací bariéra

Odpařovací bariéra (Vapor Barrier) je tenká neprodyšná vrstva oblečená přímo na tělo nebo na slabou první vrstvu. Pod VB zůstává veškerá vypocená vlhkost a svrchní izolační vrstvy tak zůstávají suché. Jejich průběžným oblékáním a svlékáním se reguluje tepelný komfort a omezuje pocení. Systém VB funguje pouze při nízkých teplotách, má své výhody a nevýhody i své zastánce a odpůrce.

Publikováno v časopise Svět Outdooru 4/2014 str. 62-64 – celý časopis ke stažení (PDF).

Mé video s ukázkou praktické aplikace přímo na aljašském Iditarodu můžete zhlédnout zde.

Je vám v zimě pořád chladno, přestože jste nabalení? Máte studené nohy? Trápí vás ráno navlhlý spacák? Možná to má řešení! Tento článek pojednává o odpařovací bariéře, což je kontroverzní systém řešení izolace a oblékání. Je zdánlivě postavený na hlavu a určitě není vhodný pro každého a do každé situace.

Jsem extrémní biker a potřebuju mít i v mrazech minimum věcí. Proto jsem zvolil řešení, které odstraňuje problém pocení, a navíc mi na delší akce stačí méně věcí. Obleču se zdánlivě úplně špatně. Přímo na těle mám zcela neprodyšnou vrstvu. Přes tuhle vrstvu jednoduše žádný pot do dalších vrstev neprostoupí, potím se jen pod ní. Další jsou pak libovolné izolační vrstvy, a to klidně i takové, jejichž izolační vlastnosti degradují při provlhnutí (např. peří). Je to totiž jedno – žádný pot se k nim nedostane. Svrchní vrstva musí chránit před větrem a vodou, prodyšná ale zase být nemusí. Šokující, že? Systém se označuje jako VB z anglického Vapor Barrier – odpařovací bariéra. Ale popořádku…

Tepelný komfort v zimě
Každý zná základní princip toho, jak se naše tělo zbavuje přebytečného tepla. Pokud je produkce a ztráta tepla v rovnováze, cítíme se komfortně. Pokud se začneme přehřívat, tělo odpoví produkcí potu (který cítíme, proto se používá termín znatelné pocení) a jeho odpařováním se pokožka ochlazuje. Jakmile odložíme vrstvy oblečení nebo když se okolní teplota sníží, produkce potu ustane a my se zase budeme cítit komfortně. I v tomhle okamžiku se ale pořád trochu potíme – vlhkost z pokožky se vypařuje do okolního vzduchu, což nás neustále trochu ochlazuje. Pro tenhle jev se používá pojem neznatelné pocení. Veškeré odpařování potu ale probíhá jen tehdy, pokud je vlhkost okolního vzduchu menší než 100 % (jinak už vzduch nemůže pojmout víc vlhkosti).

Pokud jsme v chladném počasí oblečeni podle systému vrstveného oblékání, máme na sobě tři vrstvy (nebo více podle okolností): sací, izolační a svrchní. Sací má odvodem vlhkosti směrem od těla skrz povrch materiálu udržovat pokožku suchou. Izolační zadržuje tělesné teplo, ale je i prodyšná, aby umožňovala rychle odvádět pot ven směrem k vnější vrstvě oblečení. Svrchní vrstva pak chrání proti vlivům počasí (déšť, sníh, vítr), současně ale umožňuje průchod vodních par směrem ven.

Kam s potem v zimě?
Co se v zimě děje s potem, který naše tělo produkuje? Pokud je množství potu relativně malé (daří se nám odvětrávat a odkládat vrstvy v případě zvýšené zátěže a produkce tepla), máme dobrou šanci, že velká část potu prostoupí vrstvami
a odpaří se do vzduchu. To je ideální stav, který může být často těžké dosáhnout. Co se tedy může stát, když to není tak ideální? V první řadě není snadné rychle a přesně odvádět přebytečné teplo (odvětráním, odložením vrstvy), zvlášť když intenzita fyzické zátěže kolísá. Dále se má většina z nás tendenci oblékat tepleji, abychom se cítili spíš v teple, než naopak. Dalším faktorem, který může přispívat k nadměrnému pocení, je paradoxně sací vrstva. Čím je dokonalejší, čím rychleji odvádí pot a vy se cítíte v suchu, tím později si uvědomíte, že se potíte víc, než jste si mysleli. Většinou totiž poznáme přehřívání teprve až si všimneme, že jsme se zpotili. Navíc se tím může úplně potlačit jediná funkce potu, což je ochlazování. Místo toho, aby se pot odpařoval, a tak ochlazoval tělo, je rychle odváděn a jen zvlhčuje další vrstvy oblečení. V neposledním řadě je komplikací i vysoká vlhkost okolního vzduchu (blíží se v chladném zimním počasí 100 %, kromě např. pólů apod.). Jak už bylo uvedeno, i kdyby byly vrstvy superprodyšné, pot se pak bude odpařovat minimálně.

Co se děje s nadbytečným potem, který se neodpaří? Pot (voda) zůstane v izolační vrstvě (vrstvách), a tím sníží její termoizolační schopnosti. Přímým důsledkem je větší prochládání a diskomfort, při nízkých teplotách a delším pobytu venku pak nastupuje riziko podchlazení. Při velmi nízké okolní teplotě může navíc na vnitřní straně svrchní vrstvy dojít ke kondenzaci vodních par, a tedy k dalšímu promáčení termoizolačních vrstev, v horším případě i k tvorbě ledu pod svrchní vrstvou. U materiálů pro izolační vrstvy výrobci sice často uvádějí zachování vlastností, i když jsou vlhké, ale fyziku nikdo neoklame. Nepomůže ani přidání další izolační vrstvy – ta během chvíle také zvlhne a situaci nijak nezachrání.

Vlhké oblečení na expedici
Výše zmíněné problémy s potem uvízlým v oblečení jsme asi všichni zažili. Pokud se jedná o krátkou zimní aktivitu s vysokou intenzitou a blízko je teplá místnost i suché oblečení, není to zase tak velký problém. Ke konci nám je možná trochu víc zima, pak ale zalezeme do tepla a všechno je vyřešeno. Představte si ale, že jste na několikadenní expedici, venkovní teploty se pohybují mezi 0 a –25 °C (pocitová na větru je i níž), všechnu vodu si nesete s sebou nebo ji vyrábíte ze sněhu a máte velmi malou nebo žádnou možnost oblečení sušit nebo měnit. Pak je propocená izolační vrstva velký problém, který může vést k silnému podchlazení a ještě horším koncům. Jak se s tím vypořádat? Nebylo by lepší pocení omezit nebo zastavit, než přebytečný pot neúspěšně odvádět?

Odpařovací bariéra
Jak funguje VB v praxi? Veškerý pot, který vyprodukujete, zůstává na pokožce pod první VB vrstvou, pro kterou se používají různé materiály, zpravidla jsou to velmi tenké bundy se zátěrem. Komfort nošení takové bundy přímo na tělo je však mizerný, proto bývá vnitřní strana opatřena savým materiálem, který zaručí rozptýlení potu na větší plochu (nikoliv však jeho odvod). Alternativně se dá pod VB vrstvu použít tenké spodní triko – zase jen pro účel většího komfortu a rozptýlení potu.

Jaké jsou výhody VB systému? To, že se přehříváte (a tedy vaše oblečení neodpovídá fyzické aktivitě), zjistíte v podstatě ihned tak, že ucítíte pot na pokožce. Máte tedy možnost výrazně rychleji (než u konvenčního systému oblékání) zakročit – odvětrat, odložit vrstvu, a tím ihned zabránit dalšímu pocení (znatelnému, VB zastavuje ale i neznatelné). Omezení pocení má i další benefit – zamezíte vlastní dehydrataci. Tím jednak ušetříte vodu, kterou byste jinak museli tělu dodat, ale snížíte i riziko podchlazení a omrznutí. Dále zredukujete počet vrstev oblečení, nutných k dosažení stejného tepelného komfortu (udávaný tepelný zisk VB vrstvy je až 10 °C). Zamezením úniku potu totiž zcela zamezíte ztrátě tepla vypařováním. No a ta největší – už zmíněná – výhoda je, že izolační vrstvy nikdy nezvlhnou a zachovávají si nezměněné termoizolační vlastnosti po celou dobu pobytu venku (i několik dní). Pokud jste v opravdu náročných podmínkách, může vám tento systém třeba i zachránit život.

A jaké jsou nevýhody VB systému? V první řadě je to úzký rozsah použití. VB se dá úspěšně použít jen v dostatečné zimě – tedy při teplotách pod cca 5 °C. Na jiné než zimní použití tedy spíš rovnou zapomeňte, jinak se prostě uvaříte. Dále je to nepohodlí, které vznikne, když se zpotíte. Do té doby, než se potu zbavíte (např. odvětráním kolem krku), jste prostě jako ve vlastní šťávě. To není vůbec nic příjemného, a pokud se vám to vymkne z rukou, mohou přijít komplikace (např. opruzeniny, kožní problémy apod.). VB jednoduše vyžaduje velmi aktivní přístup k oblékání a regulaci vrstev, případně i regulaci intenzity zátěže – jen tak jde silnému pocení pod VB vrstvou zabránit. Malému zpocení pod VB vrstvou se však ani zkušený uživatel občas nevyhne a je potřeba být na to připraven a počítat s tím. Z toho vyplývající nevýhodou je to, že VB systém není pro každého a je nutné se s ním naučit pracovat. Pokud neinvestujete čas do jeho pochopení a důkladného vyzkoušení, pravděpodobně vám nikdy dobře neposlouží. Ačkoliv se používá od 2. světové války, možná právě z těchto důvodů nedošlo k jeho velkému rozšíření a produkuje ho jen pár malých outdoorových značek. Hlavní zaměření VB (výše zmíněné několikadenní zimní expedice), nutný velmi aktivní přístup k oblékání a složitost vysvětlení systému zákazníkovi bohužel VB odsouvá do outdoorového undergroundu.

Moje vlastní zkušenosti
Chvíli mi trvalo, než jsem se naučil VB správně používat. První výklus s VB bundou v –10 °C skončil neslavně – byl jsem moc oblečený a pot mi stekl a úplně promočil spodní prádlo tak, že mi za hodinu málem umrzl zadek. Po určité době jsem to vychytal a začal jsem si VB systém užívat i v našich zimních podmínkách. Představte si, že jdete celý den v –10 °C v tenkém spodním prádle a VB bundě a kalhotách, jenom když začne hodně foukat, přidáte další windstoperovou vrstvu. V noci bivak – tak jak jste, lehnete do spacáku (zatímco si ostatní převlíkají zpocené spodní prádlo) – a ráno zase tak, jak jste, vyrazíte dál. Mým hlavním impulzem naučit se pracovat s VB byl zimní závod na 1600 km bez podpory napříč Aljaškou – Iditarod Trail Invitational. Při mé první účasti jsem použil VB ponožky a bundu jen v teplotách pod –35 °C. Při druhé jsem měl ponožky i bundu na sobě pořád a s velkým úspěchem jsem je použil v teplotách od +5 do –45 °C. Pod tenkou VB bundou jsem vezl tenké spodní vlněné merino triko (ani po dvou týdnech nesmrdělo!). Přes VB jsem měl silnější vlněné triko a softshell bundu – takhle jsem pohodlně fungoval do –30 °C! Ponožky používám speciální, slaminované tři do jedné (tenká syntetická vrstva, VB vrstva a pak svrchní izolační), kromě největší zimy (pod –40 °C) to byly jediné ponožky, které jsem na nohou měl. Provizorní VB ponožky z plastového pytlíku jsou podle mého názoru i v našich zimních podmínkách nejpoužitelnější VB aplikací. VB vložku do spacáku nepoužívám, protože její funkci částečně supluje VB bunda, jinak bych ji určitě použil. Do největší zimy jsem měl připravené palčáky s VB vložkou, ty jsem ale zase použil jen v největším extrému.

Použití VB je velmi kontroverzní záležitost. Je jen na vás, jestli se rozhodnete systém vyzkoušet
a naučit se ho používat. Asi to nebude úplně jednoduché a nebude to hned, ale je možné, že vás výsledky pozitivně překvapí.

Doplnění článku
Konkrétní produkty, které používám jsou tyto:
Lehká bunda Lighting Bug Jacket jako spodní vrstva, bez kapuce, zipy v podpaží i na předloktí. Bundu mám na sobě neustále, i v ní spím.

LBred copy

Ponožky tři v jednom VaprThrm® – Hi-Rise Insulated Socks. Ponožky mám na sobě neustále, i v nich spím.

HiRise350

Palčáky Vapor Mitt. Používám pouze v největší zimě (pod -40) pokud nemám ruce schované navlecích na řidítkách.

Redmittencut350

1 reply

Trackbacks & Pingbacks

  1. […] možnosti sušení (to lze částečně řešit VB bundou nebo vložkou do spacáku – viz. odpařovací bariéra). Důležitá je i velikost spacáku – měl by padnou tak akorát. Málo místa je logicky […]

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.